mandelinka bramborová

Mandelinka bramborová je nechvalně známá a kolují o ní i různé mýty, například že byla uměle vysazena aby ničila úrodu brambor. Dnes si o ní povíme více.

Mandelinka bramborová

Latinsky Leptinotarsa decemlineata Say je brouk z čeledi mandelinkovitých. Měří 9-11 mm. Jeho tělo se skládá z hlavy, štítu, spodní části těla, které je rezavě hnědé, černě skvrnité. Krovky má klenuté, barvy slámy, zdobí je 10 pruhů černé barvy. Svá vajíčka lepí na listy brambor až po 60 kusech a mají pomerančovou barvu. Dospělá larva je červená s červenými skvrnami na štítě a na zadečku. Kukla je růžově žlutá a bývá v zemi v různé hloubce dle druhu půdy, ve které se nachází.

Kde se vzala a kam se šíří

Pochází ze Skalistých hor v Severní Americe. K nám se dostala natrvalo v období během první světové války. V Americe způsobila ohromné škody a dostala se poté na listinu nebezpečného škůdce. I přes přísná nařízení se jí podařilo dostat do Evropy přes Francii díky nedodržování nařízení. Vojáci, vyčerpáni válkou nedokázali proti mandelince ničící jejich pole bojovat a ani to pro ně nebyla priorita. Mandelinka měla zelenou a tradují se případy, kdy hejna mandelinek dokázala zastavit i vlak, když se dostala pod kola. Mandelinka se díky větru dostala přes Alpy až do východní Evropy. Boje v době socializmu bohužel sváděl s mandelinkou DDT a jiné insekticidy, které jsou karcinogenní. Poprašek se tvořil pomocí letadel. Ukázalo se naštěstí, že chemický boj s mandelinkou je nákladnější než škody. S mandelinkou se dá bojovat i jinak než chemicky, ale vyžaduje to přesné znalosti o jejím chování a životním cyklu. To je však pro většinu pěstitelů brambor složité, takže se opět sahá k chemikáliím.