kopřiva

Kopřiva dvoudomá není jen plevel, latinsky Urtica dioica L., lidově známá jako kopřiva větší, žahavka, kopřiva pálivá, žihlavá, prhlavá nebo pržliva je bylina dorůstající asi 1 metr výšky s vytrvalým oddenkem, který se často plazí velmi daleko plazí. Z něho pak vyrůstají kolmé, čtyřhranné lodyhy se vstřícnými listy. Okvětí je nenápadné a drobné, květy tvoří klubíčka a tvoří převislé jehnědovité laty. Plně dospělé prašníky květů často při podráždění vybuchují, nejčastěji brzo ráno. Listy i lodyhy jsou opatřeny žahavými chlupy a jejich křemičité špičky se snadno ulamují. Uvnitř se nachází kyselina působící palčivou bolest. Kopřiva dvoudomá u nás roste na pustých místech v křovištích, v plotech, v příkopech apod. Je rozšířená v nížinách i výšinách a je nevítaný plevel.

Sběr a sušení kopřivy

Listy se sbírají od června do září, mladá nať v květnu kořeny až v září a říjnu. Lodyhy se používají v textilním průmyslu a sbírají se od srpna do října. Listy  kopřivy se trhají jednotlivě a ukládají se do bedniček. V tenkých vrstvách se rozprostírají na lísky nebo na papíry a rychle se suší na vzdušných a stinných půdách. Uchovávají se v pytlích, občas je nutné zkontrolovat, jestli neplesniví. Nať se seřezává nožem nebo sestřihuje nůžkami a suší a uchovává se stejně jako listy. Kořeny kopřivy vyrýváme a vytrháváme. Očistíme od hlíny, opereme ve vodě a rozložíme na vzdušných místech nebo na slunci.

 

Účinky kopřivy

Odvar z listů kopřivy se užívá při zahlenění. Je močopudný a doporučuje se i při ledvinných a žlučníkových kamenech. Dříve se užíval proti žloutence a při vyrážkách. Užívá se jako kloktadlo. Na astma se kopřivy vyvařují ve víně. Také má antiparazitární vlastnosti. Užití měla kopřiva i při zánětu ledvin. Šleháním na bolavá místa se zmírňují účinky revmatu. K posílení vlasů se se používá tinktura z kopřivy získaná z 10 dílů alkoholu a 4 dílů kopřivových listů. Ponecháme 14 dní na slunci v uzavřené nádobě. Zfiltrujeme a před upotřebením ředíme vodou. Tímto masírujeme pokožku hlavy.